Co jsou arytmie, jak se projevují a jaké mohou mít důsledky

Arytmie je obecný název pro poruchy srdečního rytmu. Vzniká tehdy, když srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo nepravidelně.

Srdeční rytmus si můžete sami orientačně zkontrolovat podle pulzu, který nejlépe nahmatáte na zápěstí nebo na krční tepně.

Poruchy rytmu mohou mít různou závažnost – od neškodných epizod, které pacient ani nezaznamená, až po život ohrožující stavy, které vyžadují okamžitý zásah lékaře.

Druhy arytmií

Bradkardie (Bradyarytmie)

Bradykardie znamená, že srdce bije příliš pomalu – obvykle méně než 60 tepů za minutu. Příčinou může být porucha elektrického vedení v srdci nebo jeho přirozeného „převodního systému“.

Léčba závisí na příčině, ale v mnoha případech je nutné implantovat trvalý kardiostimulátor , který pomáhá udržet pravidelný a dostatečně rychlý srdeční rytmus.

Tachykardie (Tachyarytmie)

Naopak tachykardie představuje stav, kdy srdce bije příliš rychle – často více než 100 tepů za minutu. Taková arytmie může vznikat v síních nebo v komorách srdce.

Frekvence bývá nejčastěji 120–150 tepů/min, ale může přesáhnout i 200 tepů/min. Léčí se zpravidla léky, v některých případech implantací tzv. defibrilátoru anebo právě katetrizační ablací.

Jaké mohou být příznaky?

Tachyarytmie se mohou objevovat:

náhle – jako krátké záchvaty s rychlým začátkem i koncem,
nebo mohou trvat delší dobu – hodiny, dny, někdy i trvale.

Příznaky se liší podle typu arytmie i celkového zdravotního stavu pacienta:

bušení nebo „přeskakování“ srdce,
tlak nebo svírání na hrudi,
dušnost, únava, slabost,
pocit na omdlení až krátkodobá ztráta vědomí.

U některých lidí však mohou arytmie probíhat i zcela bez příznaků.

Možné následky neléčených arytmií

Dlouhodobé nebo časté tachyarytmie mohou postupně vést ke zhoršení čerpací funkce srdce a k jeho selhávání.

V nejzávažnějších případech mohou způsobit i náhlou srdeční smrt, kterou lze odvrátit pouze rychlou resuscitací a zásahem záchranné služby.

Po úspěšné léčbě arytmie – například katetrizační ablací – se může srdeční funkce plně obnovit a pacient se vrací k běžnému životu.

Nejčastější typy arytmií, u kterých je ablace doporučována

Supraventrikulární tachykardie (SVT)

Tento typ arytmie vzniká v horních oddílech srdce – síních.
Mezi nejčastější formy patří:

AV nodální reentry tachykardie (AVNRT),
AV reentry tachykardie (AVRT),
WPW syndrom,
flutter síní.

Katetrizační ablace je u těchto arytmií často léčbou první volby, protože ve většině případů umožňuje trvalé odstranění potíží bez nutnosti dlouhodobého užívání léků.

Fibrilace síní (FS)

Fibrilace síní je nepravidelná a rychlá arytmie, která vzniká v síních srdce.
Může způsobovat bušení srdce, dušnost, únavu nebo zhoršení srdeční funkce.
Ablace se doporučuje, pokud:

léky nedokážou arytmii potlačit,
nebo vyvolávají nežádoucí účinky.

U některých pacientů – zejména mladších a bez závažnějších onemocnění – může být ablace léčbou první volby.

Komorové tachykardie (VT)

Tento typ arytmie vzniká v dolních srdečních oddílech – komorách.
Jde o závažné onemocnění, které může být život ohrožující, pokud není léčeno.
Katetrizační ablace se doporučuje:

pokud léky selhávají,
nebo u pacientů, kteří mají implantovaný trvalý kardiostimulátor či defibrilátor a opakovaně trpí komorovými tachyarytmiemi.

Správně načasovaná ablace může významně snížit výskyt závažných arytmií a zlepšit kvalitu života.